Passau (Pasov)
Díky své centrální poloze na soutoku tří řek a v blízkosti dodavatelů soli v Halleinu se Pasov stal jedním z hlavních překladišť soli ve střední Evropě. Po řece Inn sem přijížděly lodě do části zvané Ilzstadt, odkud se sůl dopravovala dále směrem do Čech buď pěšky v krosnách, nebo na nákladních koních, tzv. soumarech. Pevnost Oberhaus, která stojí nad městem, střežila celní stanici a končili zde ti, kteří nechtěli clo zaplatit nebo se podíleli na trestné činnosti na Zlaté stezce. Pevnost ochraňovala stezku a obchodníky.
Pasov obdržel právo na skladování soli, to znamená, že sůl zde museli obchodníci po tři dny nabízet k prodeji, než s ní směli jet dál. Jinak by se Pasov nemohl stát tak významným obchodním centrem. Díky obchodu se solí mnoho obyvatel města zbohatlo a stali se sebevědomější ve vztahu vůči biskupům, kteří město ovládali. O vládu nad městem se vedly časté spory.
Na druhou stranu se v Pasově ve středověku obchodovalo téměř výlučně s cizím zbožím a město se tak stalo snadno vydíratelným, protože bylo závislé na dodavatelích a na vůli vladařů.
Když se Čechy staly součástí Habsburské říše, stal se obchod se solí sporným bodem mezi Pasovem a Bavorskem. Bavorsko tento spor nakonec vyhrálo a v roce 1706 získalo definitivně nárok na obchodování se solí na úkor Pasova.