Mapy
Nejstarší mapa solných stezek v okolí Pasova, 1520
Nejstarší mapa solných stezek v okolí Pasova, 1520
Částečně kolorovaná perokresba na pergamenu.
Zdroj: Bayerisches Hauptstaatsarchiv München, Plansammlung Nr. 18685.
Popis mapy
Nejstarší mapa solných stezek v okolí Pasova, která vznikla v období solného sporu mezi Pasovem a Schärdingem kolem roku 1520. Na mapě je znázorněn rozsáhlý systém cest spojujících Čechy, území pasovského biskupství a rakouský Mühlviertel s řekou Inn, po které se dopravovala sůl. Na silnicích, které Pasov obklopují nebo z něj vycházejí, lze vidět soumary a povozy se solí překryté plachtou, dále lodě převážející sůl na Innu a Dunaji, mosty, převozy a cla. Prostřednictvím erbů nebo krátkých popisků je vyznačena příslušnost jednotlivých cest, trhů a mýt k různým pozemkovým vlastníkům. Od brány pasovské čtvrti Ilzstadt vybíhá tzv. „Gruebweg“, který se štěpí na tři cesty směrem na Prachatice, Vimperk a přes Kašperské Hory také na Sušici a Klatovy. Čtvrtá cesta vede přes Untergriesbach a Wegscheid do rakouského Mühlviertlu a dále do jižních Čech.
Zdroj: Paul Praxl: Der Goldene Steig, Grafenau 1976, S. 14-15.
Mapa vodních a pozemních obchodních cest v okolí řek Salzach, Inn a Dunaj z 2. poloviny 16. století
Originální název: Abriß des Fluß die Salza genannt, von Salzburg nach Burckhausen, von dannen des Innstroms bis Passaw.
[Nákres řeky zvané Salzach od Salzburgu až po Burckhausen a odtud po proudu Innu až do Pasova]
Barevná perokresba natažená na plátně, 83,5 x 45,5 cm, autor neznámý, 2. polovina 16. století
Zdroj: Bayerisches Hauptstaatsarchiv München, Plansammlung, Pl. 11 100.
Popis mapy
Mapa zobrazuje řeky Salzach, Inn a Dunaj. V horní části mapy se nachází řeka Salzach, která protéká Salzburgem a u Burghausenu se vlévá do Innu. V centru mapy se na soutoku Innu a Dunaje, který je zde zakreslen jako menší řeka, nachází město Pasov. Na východ od něj se směrem na Čechy rozbíhají tři větve Zlaté stezky, označené naloženými soumary. Horní z nich je Kašperskohorská Zlatá setzka, která vedla přes Grafenau.
Mapa pohraniční oblasti v okolí hradu Wolfstein (Freyung), 1593
Mapa pohraniční oblasti v okolí hradu Wolfstein (Freyung), 1593
Zdroj: Bayerisches Hauptschtaatsarchiv München, Plansammlung Nr. 5512.
Popis mapy
Mapa pohraniční oblasti v okolí hradu Wolfstein (Freyung) se třemi lesními soumarskými stezkami vedoucími do Prachatic, Vimperku a Kašperských Hor. Na mapě jsou zobrazeny mýta v Grainetu, Hinterschmidingu a Kreuzbergu, dále soumarské karavany, hraniční mosty a sloupy. Kolorovaná kresba na papíře pochází z roku 1593 a je připisována pasovskému dvornímu malíři Leonhardovi Abentovi.
Mapa povolených a zakázaných cest do Čech (po roce 1608)
Mapa povolených a zakázaných cest do Čech po roce 1608.
Zdroj: SOA Třeboň, Vrchní úřad Český Krumlov, mapa II D Nr. 1.
Popis mapy
Zhruba uprostřed mapy leží na soutoku tří řek město Pasov. Všechny tři řeky jsou na mapě zřetelně vyznačeny: uprostřed je největší Dunaj, horní přítok je nejmenší Ilz a od jihu vtéká do Dunaje řeka Inn. Na východ od Pasova se do Dunaje vlévá řeka Erlau.
Z dnešní pasovské městské části Ilzstadt (na mapě jako Ylzstat) vycházely tři větve Zlaté stezky, které směřovaly do Prachatic, Vimperka a do Kašperských Hor. Na mapě jsou zakresleny jako cílové body Prachatice (na mapě uvedeno jako Bracheditz), Vimperk (Winderberg) a Klatovy (Klattau), kde končila prodloužená cesta přes Kašperské Hory.
V horní části mapy je vyznačena Šumava jako souvislý pás lesa.
V pravé části mapy je zakreslen systém obchodních cest spojujících oblast Horního Rakouska s Českými Budějovicemi.
Tato mapa povolených a zakázaných cest do Čech a mapa Tobiase Volckmera z roku 1619 vznikly v krátkém časovém rozpětí. Obě zobrazují výsledek pasovsko-bavorské dohody o obchodu se solí z roku 1608, která ukončila několikaletý spor mezi Pasovem a Bavorskem. Na základě této dohody se Bavorsko vzdalo přímého dovozu soli do Čech ve prospěch Pasova. Pasovský biskup se naproti tomu zavázal kupovat sůl určenou pro obchodování na Zlaté stezce výlučně z bavorských držav. Větve Zlaté stezky zakreslené na mapě modrou barvou jsou povolené obchodní cesty určené pro dovoz soli do Čech. Cesty znázorněné černou barvou byly na základě dohody z roku 1608 zakázány a nesměly se pro dovoz soli do Čech používat.
V pravém dolním rohu mapy je následující text:
Die Blave Lini bedeutten den gulden Steig (modré linie označují Zlatou stezku)
von Böham mit dem Chülbach
die roten Linj den Schelperger Zuführn (červené linie [označují] přísun ze Schellenbergu)
die schwartzen Linj sin Schliefweeg und verboten (černé linie jsou pašerácké stezky a jsou zakázané).
Mapa Zlaté stezky a dalších cest v regionu z roku 1619
Originální název: Augenscheinlicher Abriß, so vornemblich antrifft den gulden Steig, der Straß des Hallein, und dann die Strass durch die wilde Rannen mit dem Schölnberger Salz Uf Prachadiz und Pudtweis. Abgerissen durch Thobiam Volckmer Monats January Anno 1619
[Názorný náčrt zachycující především Zlatou stezku, Halleinskou cestu a také cestu přes divokou Rannu se schellenberskou solí na Prachatice a Budějovice. Zakresleno Tobiasem Volckmerem v lednu roku 1619.]
Autor: Tobias Volckmer (1560 – 1624)
1619
barevná kresba natažená na plátně, 61 x 81 cm
Zdroj: Bayerisches Hauptstaatsarchiv München, Plansammlung, Pl. 32.
Popis mapy
V centru mapy se na soutoku Innu, Dunaje a Ilzu nachází město Pasov. Od Pasova, respektive Ilzstadtu se směrem na sever postupně rozbíhají tři větve Zlaté stezky, které jsou na mapě vyznačeny žlutou barvou. Ve spodní části mapy jsou zakresleny města Berchtesgaden, Schellenberg a Salzburg, z kterého vybíhá cesta směrem na České Budějovice.
Tato mapa Tobiase Volckmera z roku 1619 a jí podobná mapa povolených a zakázaných cest do Čech od neznámého autora vznikly v krátkém časovém rozpětí. Obě zobrazují výsledek pasovsko-bavorské dohody o obchodu se solí z roku 1608, která ukončila několikaletý spor mezi Pasovem a Bavorskem. Na základě této dohody se Bavorsko vzdalo přímého dovozu soli do Čech ve prospěch Pasova. Pasovský biskup se naproti tomu zavázal kupovat sůl určenou pro obchodování na Zlaté stezce výlučně z bavorských držav. Větve Zlaté stezky zakreslené na mapě žlutou barvou jsou povolené obchodní cesty určené pro dovoz soli do Čech. Cesty znázorněné černou barvou byly na základě dohody z roku 1608 zakázány a nesměly se pro dovoz soli do Čech používat.
U mapy je následující legenda:
Gelbe Lini bedeitten den gulden Steig / Žluté linie označují Zlatou stezku
Rotte Lini bedeitten die Schölnberger Zuefiehren / Červené linie označují dovoz ze Schellenbergu
Schwarze seind Schlieffweg und verbotten / Černé jsou pašerácké a zakázané
Der Buchstab S. bedeit Salzpurgisch, / Písmeno S. označuje salcburské [panství],
B. Bayrisch, P. Passauerisch, / B. bavorské, P. pasovské,
Ö. Österreichisch, R. Rosenbergerisch, / Ö. rakouské, R. rožmberské
N. Strittige Jurisdiction / N. sporná jurisdikce
Mapa hlavních a vedlejších cest Zlaté stezky z doby kolem roku 1683
Mapa hlavních a vedlejších cest Zlaté stezky z doby kolem roku 1683
Zdroj: SOA Třeboň, Vrchní úřad Český Krumlov, mapa II D Nr. 3.
Popis mapy
Mapa zachycuje systém hlavních a vedlejších cest Zlaté stezky na území Čech. Tenkou modrou vlnovkou je v horní polovině načrtnutá hranice.
Cesty, které jsou na mapě zakresleny žlutou barvou, jsou označeny jako povolené. Černé a zelené trasy jsou podle legendy zakázané nebo mají být zakázány. Písmeno W. u některých obcí znamená přináležitost k panství Vimperk, P Prachatice a C Český Krumlov. Ve vesnicích, které jsou označeny zeleným symbolem, je hostinec.
Na levé straně mapy se nacházejí Prachatice, na pravé straně je město Vimperk a ve spodní části mapy jsou Strakonice a Volyně.
Mapa pasovského biskupství a sousedních zemí z 1. poloviny 18. století
Originální název mapy: Landkartten Zuer sechen, Wie das Landt Bayrn, Böhmen, und Östereich, Mit dem Hochstüfft Passau an Gräntzten.
[Mapa znázorňuje, jak Bavorsko, Čechy a Rakousko hraničí s pasovským biskupstvím]
neznámý autor 1. polovina 18. století barevná kresba natažená na plátně, 36 x 57 cm
Zdroj: Bayerisches Hauptstaatsarchiv München, Plansammlung, Pl. 4582.
Popis mapy
Území Pasovského biskupství je na mapě vyznačeno červenou barvou. Dobře patrné jsou i tři červené linie znázorňující tři větve Zlaté stezky se zakončením v Prachaticích, Vimperku a v Kašperských Horách.
Mapa Zlaté stezky z období kolem roku 1735
Mapa Zlaté stezky z období kolem roku 1735
Zdroj: Oberhausmuseum Passau, Inventar-Nr. 3228
Popis mapy
Nedatovaná, kolorovaná mapa Zlaté stezky, která se nachází ve sbírkách pasovského Oberhausmuseum, pochází pravděpodobně z období kolem roku 1735. Důvodem pro tuto dataci je vyobrazení tzv. Bachscheiderovy, pozdější Kubovy Hutě (Bachscheider Hütten), která byla založena v roce 1729 a jejíž provoz byl v roce 1736 opět zastaven. V roce 1735 bylo navíc na jihu vimperského panství založeno několik lesních osad, které na mapě ale nejsou. V pravém dolním rohu je mapa označena nápisem „Lage Der Strase der sonst genanden goldenen Steiges von Passau in das Königreich Böhmen über Prachatiz auch Wintterberg etc.“ – „Poloha cesty jinak zvané Zlatá stezka z Pasova do českého království přes Prachatice i Vimperk etc.“ Autorem mapy je pravděpodobně pasovský dvorní inženýr Joseph Haas. Horní trasa Zlaté stezky vedoucí do Kašperských Hor na mapě zakreslena není, protože na počátku 18. století už dávno ztratila svůj původní význam.
Zdroj: Praxl, Paul: Eine Karte des Goldenen Steiges aus der Zeit um 1735. In: Ostbairische Grenzmarken 7, 1964/1965, S. 327-328.
Mapa ke stažení ve formátu jpg
Kartografem na Zlaté stezce aneb Vytvořte si vlastní obrázkovou mapu Zlaté stezky
Dějepisnou mapu, která by znázorňovala historické trasy Zlaté stezky, budou žáci ve svých dějepisných atlasech a učebnicích hledat jen těžko. Mohou si ale takovou mapu sami vytvořit a doplnit ji texty, obrázky nebo symboly. Vycházíme přitom z myšlenky, že co žáci sami vytvoří, to i lépe pochopí a zapamatují si. Žáci tak mohou na mapě znázornit nejen trasy, kudy se do Čech dopravovala sůl, ale zároveň i další relevantní informace, jako např. jakou formou se sůl dopravovala, jaká města se na obchodu se solí podílela, kde byly ochranné hrady, jaké další zboží se na Zlaté stezce pževáželo a tak podobně. Jako základ jim může posloužit slepá mapa s vyznačenými řekami a hranicemi států, přenesená pomocí meotaru na velkou plochu. Dříve než samotná mapa by měl vzniknout její návrh. Pro vypracování tohoto návrhu dostanou žáci k dispozici dějepisné mapy, knihy, obrazový materiál atd. Insiprovat se mohou v dějepisných atlasech. Důležitý je výběr grafických znaků a symbolů, stejně tak je potřeba dbát na výběr barev. Žáci mohou např. znázorňovat města prostřednictvím jejich městských znaků. Každá mapa by měla být názorná a přehledná, jak je to jen možné. Věci a osoby lze znázornit pomocí obrázku, nemělo by to ale narušit přehlednost mapy. Žáci rovněž nesmí zapomenout, že každá mapa potřebuje název, který vypovídá o jejím obsahu. Jako náročnější variantu mohou žáci vytvořit i plastický model Zlaté stezky.
Úkol je vhodný jako skupinová práce, lze ho spojit i s výtvarnou výchovou. Vzniklé obrázkové mapy pak mohou být vystaveny ve třídě po celý školní rok.
Pokud s Vašimi žáky vytvoříte obrázkovou mapu Zlaté stezky, budeme rádi, když nám pošlete její fotografii, kterou zde pak uveřejníme. Může posloužit jako inspirace pro další školní skupiny.
Share this page
