Plavení dřeva na Ilzu

Kolem roku 1700 patřil prales severně od Pasova pasovskému biskupství, ale výnosy z lesního hospodářství byly kvůli chybějící infrastruktuře velmi malé.

1710
Výsadní právo na plavení dřeva na řece Große Mühl (Velká Mihela)  připadlo světskému území pasovského biskupství (Hochstift).

1721
Kníže-biskup Raimund Ferdinand z Rabatty zřídil na řece plavební kanál.

1753
Císařovna Marie Terezie udělila svobodným pánům z Grechtleru privilegium k plavení dřeva z jihozápadního svahu Třístoličníku k Dunaji.

1766
Privilegium k plavení dřeva bylo z  biskupského světského území převedeno na klášter Schlägl. V letech 1766-1786 bylo klášterem Schlägl splaveno kolem 6 000 sáhů dřeva.

1827
Bavorský král Ludvík I. vybudoval kompletní systém pro plavení dřeva: Byly vyčištěny pramenné potoky, proraženy zákruty řeky Ilz a jejích přítoků, vybudovány hráze a údolní přehrady jako shromaždiště naplaveného dřeva, dále přehrada zachytávající naplavené dřevo a z ní vedoucí tunel.

Plavení dřeva bylo státem pronajato pile Forchheimer. Tento velkopodnik zaměstnával v sezónních měsících stovky dělníků.

1898
Bavorský princ-regent Luitpold (1886–1912) navštívil sklady dřeva firmy Forchheimer (viz obr., zdroj: Stadtarchiv Passau, Böhmerwaldarchiv, SAP YV6L0007.)

Doprava z lesa k řece Ilz dosahovala stále větších rozměrů a přepravu dřeva postupně přebrala železnice. Firma Forchheimer však na vlakovou dopravu neměla žádné napojení.

1926
Provoz plavebního kanálu byl ukončen, pila i elektrárna zavřeny.

1933
Židovská rodina Forchheimerů emigrovala do Ameriky, většina jejich majetku byla zabavena nacisty.

Provoz plavebního kanálu
Proces plavení se řídil pevně daným pořádkem. Zima patřila dřevorubcům. V lesích nad kanálem řezali dřevo na polena, která pak převáželi na saních do překladišť přímo u kanálu.

Začátek plavení
S plavením se začínalo na přelomu března a dubna. V tomto období už bylo díky tání sněhu v kanále dostatek vody. Navíc zde byly vybudovány umělé klauzy. Klauza je vodní dílo, v kterém lze nahromadit vodu. Jakmile je v nádrži přehrady nashromážděn dostatek vody, klauza se otevře a nashromážděnou vodu lze regulovaně upouštět.