Aktuální souvislosti
Pomníky a názvy ulic v Německu
Stopy vysídlení lze dodnes najít i v mnohých německých městech. Pomníky a názvy ulic připomínají prožitou ztrátu domova a rodné obce na Šumavě. Tyto stopy, které mohou žáci najít ve svém bezprostředním okolí, lze dobře využít jako úvod do tématu. Často je ale žáci musí znovu objevovat, protože v průběhu času ztratily na svém původním významu a kolemjdoucí si jich už ani nevšímají. Měly by zároveň být zmíněny i okolnosti, za jakých památník vznikl nebo za jakých došlo k přejmenování ulice.
V rubrice "Praktické tipy" naleznete odkaz na pomníky, které připomínají vysídlení Němců ze šumavského regionu.
Koláž fotografií zobrazuje několik pasovských ulic, které jsou pojmenovány podle obcí a měst na Šumavě. Podobné názvy ulic lze najít i v jiných městech.
Názvy ulic v Pasově:
- Böhmerwaldstraße: Název ulice od roku 1961. Pasov v roce 1961 převzal patronát nad všemi vysídlenými Šumavany a každoročně uděluje "Cenu za kulturu pro Šumavany" („Kulturpreis für die Böhmerwäldler“)
- Karlsbaderstraße: Název ulice připomíná město Karlovy Vary (Karlsbad)
- Krummauer Straße: Název ulice od roku 1960. Ulice je pojmenována po šumavském městě Český Krumlov (Krumau). Z Krumlova pocházel i Hans Krummenauer (1370-1434), který se od roku 1407 podílel na stavbě gotického dómu v Pasově..
- Winterberger Straße: Název ulice od roku 1957. Název ulice připomíná město Vimperk (Winterberg), z kterého muselo odejít mnoho obyvatel.
- Prachatitzer Straße: Název ulice od roku 1960. Prachatice byly důležitým obchodním partnerem Pasova zejména v období středověku, kdy obě města spojovala Zlatá stezka.
- Nazvy ulic v době nacismu: Dnešní Leonhard-Paminger-Straße byla v roce 1925 z iniciativy spolku Sudetendeutscher Heimatbund přejmenována na Sudetendeutsche Straße (Sudetoněmecká ulice).
Vyrovnávání se s násilím na německém obyvatelstvu po druhé světové válce
V uplynulých letech od počátku nového století se stále více dostává do popředí zájmu veřejnosti doposud ne příliš často zmiňované téma, které stále vyvolává nové debaty a emoce, a sice násilí na německých civilistech bezprostředně po skončení druhé světové války.
Potřeba vyrovnat se s touto zamlčovanou etapou českých dějin na sebe bere různé podoby:
Velkou odezvu vyvolaly například dva dokumentární filmy českého režiséra Davida Vondráčka "Zabíjení po česku" (2010) a "Řekni, kde ti mrtví jsou" (2011), ve kterých jsou použity dobové amatérské záznamy vraždění německého obyvatelstva ve spojitosti s koncem druhé světové války a právě začínajícím tzv. divokým odsunem.
Pozornost budí i objevy masových hrobů, jako na příklad v Dobroníně (Dobrenz), kde bylo v květnu 1945 českými civilisty zavražděno asi 17 Němců. Na několika místech v Česku byly již postaveny pomníky nebo pamětní desky připomínající německé civilní oběti. Pamětní deska vznikla např. v Postoloprtech v severních Čechách, kde bylo v květnu a v červnu 1945 příslušníky československé armády zastřeleno zhruba 760 Němců.
Toto bolestné téma je i látkou pro literární díla. Zde je potřeba zmínit román Radky Denemarkové "Peníze od Hitlera" z roku 2006 o Židovce, která je po návratu z koncentračního tábora vyhnána ze svého původního domova. Román vyšel i v němčině pod názvem "Ein herrlicher Flecken Erde". V románu "Vyhnání Gerty Schnirch" (2009) popisuje Kateřina Tučková vyhnání mladé Němky Gerty Schnirch z Brna.
Němečtí antifašisté
Za německé antifašisty byli po válce označováni ti Němci, kteří se aktivně podíleli na odboji proti nacismu, přičemž se téměř výlučně uznával pouze komunistický odboj. Teprve po roce 1989 bylo možné zabývat se svobodněji historií Němců v českých zemích a věnovat jim větší prostor i v české historiografii.
Jak je aktuálně vnímána role německých odbojářů v České republice, dokumentuje vládní usnesení ze srpna roku 2005, ve kterém česká vláda projevila německým odpůrcům nacistického režimu v Československu vysoké uznání a zároveň jim vyjádřila omluvu. Součástí usnesení bylo i poskytnutí finančních prostředků na projekt „Dokumentace osudů aktivních odpůrců nacismu, kteří byli po skončení druhé světové války postiženi v souvislosti s opatřeními uplatňovanými v Československu proti tzv. nepřátelskému obyvatelstvu“.
V rámci projektu bylo realizováno několik desítek rozhovorů s pamětníky, na jejichž základě a na základě dalších rešerší byla vytvořena databáze německých odpůrců nacistického režimu v Československu. Kromě toho vzniklo několik publikací, dokumentárních filmů, vědeckých konferencí a přednášek pro veřejnost, stejně jako výstav a školních programů.
Výstava a další výsledky projektu jsou pečlivě zdokumentovány na internetové stránce "Zapomenutí hrdinové". K dispozici jsou zde i obsáhlé výukové materiály volně ke stažení, ale pouze v německém jazyce.
Průzkumy veřejného mínění v Česku a v Německu
Následující průzkumy veřejného mínění v Česku a v Německu dokumentují rozdílná stanoviska k tématu vysídlení v obou zemích. Můžete je využít např. jako úvod do tématu nebo jako výchozí bod pro diskuzi o jeho aktuálnosti.
Share this page
