Praktické tipy
Hraniční úseky vhodné pro exkurzi
Železná Ruda/Bayerisch Eisenstein
- železniční hraniční přechod, kde hranice přímo protíná nádražní budovu a rozděluje obec Železná Ruda na českou a bavorskou část; dobře dostupná hraniční značení v obci, na nádraží i v přilehlém lese; projekt lze vhodně nakombinovat s tematikou železné opony a s dotazováním místních obyvatel; do Železné Rudy se dá snadno dostat po železnici i po silnici
Na internetových stránkách německé rozhlasové stanice Deutschlandradio Kultur si můžete poslechnout reportáž o rozděleném nádraží v Železné Rudě. Reportáž je v německém jazyce.
Třístoličník/Dreisesselberg – Plechý/Plöckenstein
- trojmezí hranic ČR, SRN a Rakouska mezi horami Plechý a Třístoličník; je zde možné najít několik historických hraničních kamenů, případně spojit exkurzi s tématem železná opona nebo s literárním dílem Adalberta Stiftera; zdejší lesy byly výrazně zasaženy kůrovcovou kalamitou, což je další možné téma exkurze; k vrcholu Třístoličníku se dá dojet autem z bavorské strany nebo dojít pěšky 6,5 km od vlakové zastávky v Novém Údolí, vrcholová turistická trasa mezi Třístoličníkem a Plechým je dlouhá asi 4 km
Nové Údolí/Haidmühle
- hraniční úsek, kterým v letech 1910 – 1948 procházela železnice spojující jižní Čechy a Bavorsko; dnes je zde malé muzeum, které tuto historii připomíná; z české strany se sem lze poměrně jednoduše dostat vlakem, do Haidmühle jezdí autobusové spoje
Strážný/Philippsreut
- hraniční přechod na hlavní silnici spojující Pasov a Vimperk, snadná dostupnost; hraniční kameny a sloupy se nachází v poměrně těžko přístupném terénu, hranice je v těchto místech tvořena potokem, jehož okolí může být za vlhkého počasí podmáčené; téma hranice by zde bylo možné spojit s tématem vysídlení (v místech hraničního přechodu se nacházela vesnice Silnice/Landstraßen) nebo se železnou oponou
Finsterau - vesnice na hranici / Bučina - zaniklá obec
● Finsterau je malá vesnice spadající pod obec Mauth, zaniklá vesnice Bučina byla do roku 1945 osídlena německým obyvatelstvem, v roce 1956 byla srovnána se zemí v souvislosti se vznikem hraničního pásma ● obě obce jsou od sebe vzdálené asi 5 km a mohou tak posloužit jako dobrý příklad sousedství na hranici ● téma hranice zde lze dobře propojit s železnou oponou a nuceným vysídlením, v Bučině jsou ještě patrné zbytky obvodového zdiva a domovních základů ● od hraničního přechodu Bučina je možné dojít do další zmizelé obce Fürstenhut / Knížecí Planě, kde je hřbitov a zbytky kostela ● v Bučině i v Knížecích Pláních je možné přenocovat (hotel Alpská Vyhlídka v Bučině a penzion Hájenka v Knížecích Planích) ● do Finsterau lze dojet z bavorské strany po státní silnici B12, jezdí sem i veřejná autobusová doprava, z české strany se lze dostat autem nejdále do Kvildy (7 km), k hraničnímu přechodu Bučina pak v sezóně jezdí turistické autobusy národního parku
Odkazy
Hraniční pásmo. Česko-německá hranice ve filmu
Společný projekt Goethe Institutu a sdružení Antikomplex umožňuje nahlédnout do historie českého (respektive československého) a německého filmu se zaměřením na zobrazování česko-bavorské hranice. Na internetové stránce naleznete tematické statě a podrobné informace (děj, trailery, fotografie) k více než 22 vybraným filmům. V druhé části projektu byly v součinnosti českých a německých učitelů vypracovány koncepty, jak s těmito filmy pracovat ve výuce. Na stránkách se v dohledné době objeví i tyto výukové materiály.
Cesty spojující Čechy a Bavorsko
Na stránkách bavorského ministerstva hospodářství je k dispozici přehled všech 49 stávajících česko-bavorských hraničních přechodů. Pro lepší orientaci je připravena i interaktivní mapa.
Historické fotografie Šumavy
Historická databáze spolku Böhmerwaldbund (česky a německy)
Dobrá dvojjazyčná databáze historických fotografií Šumavy. Na překladech se podíleli studenti krumlovského gymnázia. Hledání klíčového slova Hranice / Grenze (vyzkoušejte vždy obě jazykové varianty) zobrazuje jen několik výsledků, databáze ale obsahuje řadu fotografií ke konkrétním hraničním přechodům.
Databáze fotoateliéru Seidel (česky a německy)
Fotoateliér Seidel provozovali otec a syn Joseph a Franz Seidelovi v Českém Krumlově od konce 19. století až do jeho zrušení v roce 1949. Jejich sbírka fotografií představuje nejvýznamnější a nejobsáhlejší fotografickou dokumentaci Šumavy, šumavských obcí, krajiny a každodenního života místních obyvatel. Dvojjazyčná elektronická databáze umožňující vyhledávání podle klíčových slov zpřístupňuje tuto sbírku veřejnosti. Hledání klíčového slova Hranice / Grenze nezobrazuje žádné výsledky, ale databáze obsahuje řadu fotografií konkrétních hraničních přechodů. Vyzkoušejte vždy obě jazykové varianty.