Pojem
Definice nuceného vysídlení
V širokých kruzích české a německé společnosti jsou pojmy Vertreibung (vyhnání) a odsun (Abschub) považovány za rovnocenné a setkávají se, zvláště u žáků, s větším porozuměním než vhodnější, ale málo užívaná přesnější označení pro nucené vysídlení po druhé světové válce. Doporučujeme vést v úvodu do tohoto tématu s žáky diskusi o volbě pojmů. Za tímto účelem jsme pro Vás připravili souhrn dokumentů a textů (německy), kde se jednotlivé pojmy jako "nucené vysídlení", "vyhnání", "odsun" využívají.
Uprchlík - definice z roku 1947
Do roku 1947 nebylo jasné, kdo vlastně může nebo nemůže být považován za uprchlíka. Odpověď měl přinést zákon o uprchlících ze 14. prosince 1945.
Sudety - sudetští Němci
Pod pojmem „Sudety“ chápeme okrajové oblasti českých zemí, které byly dříve osídleny Němci.
Nejedná se přitom o souvislé území, správní jednotku ani homogenní krajinu. Německy mluvící obyvatelé českých zemí si říkali různě: Češi, Němci, Rakušané, Šumavané, Moravané, Slezané nebo čeští Němci.
Zdánlivě chybějící společná identita měla být zastoupena pojmy “Sudety” a “sudetský Němec”, s kterými přišel v roce 1903 Franz Jesser a které se měly stát součástí politického boje. Popularitu získaly teprve po roce 1918, kdy se slovo “sudetoněmecký” začalo stále častěji objevovat v názvech knih. Do obecného povědomí se tento pojem dostal ale teprve založením “Sudetoněmecké vlastenecké fronty” (Sudetendeutsche Heimatsfront) v roce 1933, po případě “Sudetoněmecké strany” (Sudetendeutsche Partei) v roce 1935, která se v roce 1938 sloučila s NSDAP.
V mezinárodním měřítku se stal pojem “sudetští Němci” známým v souvisloti s vytvořením nacionálněsocialistické Velkoněmecké říše v roce 1938. Sudetoněmecké národní hnutí dosáhlo v této době své největší popularity a Hitler ho využil jako důležitý pilíř pro svou expanizivní politiku na cestě k druhé světové válce.
Po druhé světové válce a vysídlení vzniklo jakési povědomí o společném osudu všech sudetských Němců a výraz “sudetští Němci” se začal v němčině běžně používat jako označení pro všechny Němce vysídlené z Československa po roce 1945.
“Sudetští Němci” nemohou být stavěni na stejnou úroveň se všemi Němci v dějinách Českých zemí ani se všemi z Československa vyhnanými občany německé národnosti. Nelze proto ani srovnávat dějiny sudetských Němců s dějinami německy mluvícího obyvatelstva v současném Česku. Jedná se o dějiny sudetoněmeckého národního hnutí, které se proto týkají pouze určité části německy mluvících obyvatel.